25. – 26. 6. 2026
Tradiční součástí Prekonference Evropského spolku mladých praktických lékařů (EYFDM) před hlavní konferencí WONCA bývá možnost přihlásit se na krátkou observační stáž do ordinace praktického lékaře hostitelské země. Po zaslání přihlášky, jejíž součástí je motivační dopis, bylo vybráno 21 zájemců, kteří byli rozmístěni do ordinací prakticky po celé Francii. Já jsem mohla nahlédnout do fungování ordinace v malé vesnici Pins – Justaret v jižní Francii s 4 411 obyvateli, poblíž malebného města Toulouse, hlavního města regionu Okcitánie.
Na první pohled malá budova skrývala 5 ordinací a čekárnu, ve kterých se střídalo 6 hlavních lékařů, několik rezidentů a tzv. zastupujících lékařů. Zastupující lékař je ve Francii zcela běžná pozice, kdy daný lékař nemá své stálé místo, ale živí se tím, že neustále zastupuje jiného kolegu či kolegyni. Zástup může být buď velmi krátkodobý, např. pouze za dovolenou, a lékař se tak velmi často stěhuje po různých ordinacích, nebo je zástup dlouhodobějšího charakteru v řádu měsíců, např. za lékařku na mateřské dovolené. Lékaři v mé ordinaci nebyli pod nikým zaměstnaní, pracovali nezávisle, sami na sobě, ale v případě nutnosti mohli ošetřit i pacienta svého kolegy, registr pacientů byl tedy do jisté míry sdílený. Zajímavé bylo, že žádný lékař neměl k dispozici zdravotní sestru, nebyla přítomna dokonce ani sekretářka, což není typické ani pro samotnou Francii. Pacienti se scházeli v čekárně po předchozím objednání v elektronickém systému a lékaři si je následně v čekárně vyzvedávali. V případě indikace odběrů krve byl pacient vybaven žádankou a odeslán do kterékoliv laboratoře, kde byl odběr pacientovi proveden a následně výsledek odeslán ošetřujícímu lékaři. Očkování prováděli lékaři sami nebo bylo možné nechat se naočkovat v lékárně, vždy po předchozím předpisu vakcíny lékařem.
Ve Francii se praktický lékař stará nejen o dospělé pacienty, ale také o děti již od jejich narození. Až složitější pediatrická péče spadá pod pediatry. Součástí praxe praktického lékaře je i základní gynekologická péče, jako předpis hormonální antikoncepce či cytologické stěry, o těhotné pacientky se však starají výhradně gynekologové. Ordinační doba francouzského praktika je poměrně natažená, celý den je posunut, jelikož začínají ordinovat kolem deváté hodiny ranní a s konzultacemi končí až kolem šesté, sedmé hodiny večerní. V poledne však mají dlouhou obědovou pauzu trvající mnohdy 1,5 – 2h, kterou by si rozhodně zkracovat nechtěli.
Francouzský systém veřejného zdravotnictví je založený na povinném zdravotním pojištění. Pacient u lékaře vždy nejprve předloží osobní zdravotní průkaz, tzv. Carte Vitale, který po přiložení do terminálu slouží k přímé komunikaci mezi lékařem, pojišťovnou a pacientem a umožňuje tak lékaři zkontrolovat aktuální stav pojištění.
Pacient u lékaře zaplatí kartou či hotově plnou částku za ošetření, následně mu pojišťovna proplatí zhruba ¾ zaplacené částky. Mnoho Francouzů si připlácí doplňkové soukromé pojištění (Mutuelle), na základě kterého dostanou proplacenou i zbylou část, tzv. spoluúčast. Existují výjimky, přesně daná onemocnění, jejichž ošetření jsou proplacena z veřejných zdrojů ze 100 % - vážná a chronická onemocnění (např. onkologická onemocnění, diabetes mellitus). Jedna konzultace u praktického lékaře stojí 30 EUR, lékař má na pacienta vyhrazeno obvykle 15 minut a konzultace je ideálně určena pro řešení pouze jednoho problému.
Stáž mi umožnila zajímavý vhled do fungování zdravotnického systému cizí země a poznání jiné kultury. Všichni lékaři i pacienti vnímali mou přítomnost v ordinaci velmi pozitivně a vstřícně. Doporučuji všem vyzkoušet na vlastní kůži a rozšířit si své obzory.
